Apropos Architects

 

2010 Ocenění Urbanismus

Reed city

Urbanistická koncepce
Most, Česká republika, 2010

Ing. arch. Michal Gabaš, Ing. arch. Tomáš Beránek

Finalista soutěže Bydlení IQ 

Cílem konceptuálního projektu je prozkoumání možností znovu-obnovení a rekultivace post-industriální krajiny. V rámci ateliéru jsme se zabývali Mosteckou pánví a využitím rekultivovaného prostoru bývalého povrchového dolu Venuše.

Zadáním byl návrh nového sídla pro 10 000 obyvatel u jezera Most. Součástí zadání byl úkol vyřešit optimální polohu navrhovaného sídla na uvažovaném území. Dalším stěžejním bodem programu návrhu bylo nalezení funkčního využití pro takto velké nově vzniklé sídlo.

Lokalita povrchového dolu Venuše nyní prochází rekultivací. Část vytěženého prostoru je uměle zatápěna. Nově vzniklé jezero bylo napuštěno roku 2014. Jedná se o největší bezodtoké jezero na území ČR o celkové rozloze 311,1 ha, objemu vody 68,9 mil. m3 a maximální hloubce 75 m.

Zbytek vytěženého prostoru a bezprostřední okolí bývalého dolu jsou určeny k budoucímu využití v podobě rekreace, sportovní turistiky a rezidenční výstavby. Hlavní důraz je však kladen na obnovu zničené přírody v prostoru bývalého dolu.

Ústecký kraj prolomil limity těžby v regionu a chce tak využít obrovské zásoby hnědého uhlí nacházející se v Mostecké pánvi. V plánovaném postupu těžby se počítá s demolicí několika obcí v okolí města Most. Jedná se o tyto obce: Horní a Dolní Jiřetín, Černice, Komořany. Populace daných sídel čítá dohromady cca 3000 obyvatel. Obyvatelé vystěhovaní z těchto vesnic by měli tvořit 1/3 populace navrženého sídla. Ubytování jim zde bude přednostně nabízeno.

Jakoukoliv stavební činnost na území bývalého dolu Venuše komplikuje přítomnost nekonsolidovaných výsypek, jejichž mocnost se pohybuje v řádech desítek metrů. Zakládání na takovémto podloží je obtížné až téměř nereálné.

Region města Most se počástečném zpomalení těžebního průmyslu v polovině 90. let potýká s vysokou nezaměstnaností a nízkým zájmem investorů. Jedním z úkolů bylo i snaha o nalezení řešení tohoto problému.

Základní myšlenky návrhu

1) Řešení problému regionu – zatraktivnění lokality pro Investory, obyvatele a potenciálně nové příchozí do lokality.

2) Kontakt města s nově vznikajícím jezerem.

3) Nerozpínání se do krajiny, efektivní využití zvoleného prostoru

4) Odpoutání se od města Most – nově navržené město má být funkčně nezávislý celek, ne satelitem města Most

5) Využití potenciálu jezera jako nově vznikajícího centra rekreace a sportovní turistiky v regionu

6) Reagovat na složité základové poměry v lokalitě bývalého dolu – únosné dno napouštěného jezera.

Koncept

Návrh města u jezera Most se inspiruje strukturou vodní rostliny – rákosu. Z vodní hladiny jezera vystupují jednotlivé subtilní objekty stejně, jako stébla rákosu. Tato stébla vytváří podél břehů v severní části jezera různě širokou a vysokou linii zástavby. Jednotlivá stébla jsou spojena zavěšenými platformami, které vytváří městské prostory.

Skrz celé město prochází hlavní komunikace, reagující spolu se zástavbou na tvar břehu. Zástavba je orientována na jih s výhledy na panorama města Most s vrchy Hněvín a Špičák.

Různě široká zástavba tvoří městská subcentra podél okružní komunikace. Tato subcentra svou koncentrací „věží“ a výškovou expanzí odkazují na trsy rákosu.

Návrh

Jednotlivé obytné věže mají půdorysný rozměr 7 x 7 m a jsou vysoké 10-16 pater. Jsou stavěny v osách kolmých na linii hlavní komunikace. Tyto osy jsou rozmístěny po 27 m v bodech průniku s osou komunikace. Vzdálenosti mezi objekty se ve směru komunikační linie liší v závislosti na jejím tvaru. Rozmístění příčné – rovnoběžné s hlavní komunikací je konstantní po 20 metrech na osu věže. Věže obsahují jedno a dvoupodlažní apartmány, které jsou obsluhovány venkovním schodištěm a fasádním výtahem.

Z hlediska komunikací je u obytných objektů kladen důraz na rozlišení veřejného a soukromého prostoru. K obytným věžím je přístup po můstcích v úrovni hlavní komunikace (3.NP) nebo přímo z městských prostor – zavěšených platforem. Další úroveň můstku spojujících věže se nachází v úrovni 1.NP – 1 m nad hladinou jezera. Pomocí ní je zajištěn soukromý přístup pro obyvatele jednotlivých věží.

Platformy, tvořící městské prostory, jsou umisťovány tak, aby byly vždy směrem k jezeru obklopeny linií obytných věží a při pohledu na město tak přetrvával vertikální charakter zástavby. V těchto platformách je umisťována městská vybavenost, služby, obchod, kultura, správa, školství, zdravotnictví. Výška platforem klesá směrem od břehu ke kraji zástavby na jezeře.

Hlavní obslužná komunikace představuje samostatný 18 m široký celek procházející městskou zástavbou. Jedná se dvoupodlažní objekt s hlavní dopravní tepnou města, umístěnou v úrovni 3.NP a parkováním ve dvou spodních podlažích. V úrovni 3.NP je obousměrně vedena silnice pro osobní automobily, autobusy a zásobování. Dále je zde vedena cyklostezka a komunikace pro pěší.

Konstrukčně jsou jednotlivé věže řešeny jako železobetonové. Nosné pilíře jsou postaveny na velkoprůměrových pilotech vetknutých do únosného dna jezera. Samotné věže vytváří konstrukční systém platforem zavěšených mezi ně. Jedno- až čtyřpodlažní platformy jsou  vyneseny pomocí Vierendeel nosníků vedených z obytných věží. Konstrukční systém hlavní komunikace je tvořen dvojicemi sloupů vetknutých do dna jezera. Tyto sloupy jsou ve 2.NP rozšířeny. Získaný prostor uvnitř sloupů slouží jako „květináče“ pro vzrostlou zeleň lemující hlavní ulici města. Spojení hlavní komunikace a městských prostor na zavěšených platformách je zajištěn pomocí pororoštových můstků.

Město využívá jezera jako zdroje tepelné energie. Voda z jezera prostupující do podloží představuje vydatný zdroj podzemní vody, která je používána pro vytápění systémem tepelných čerpadel voda-voda.
Pod objektem hlavní komunikace je veden kolektor s prvky technické infrastruktury včetně splaškové kanalizace, která samospádem ústí do ČOV. Přístup k vodě je pro obyvatele města zajištěn jednak ze soukromých mol a rekreačních platforem přilehlých obytným věžím, zároveň však z veřejných nábřeží, kotvišť a „lázní“ tvořených pontonovými plovoucími podestami hlouběji na jezeře.

Kapacita města je 10 000 obyvatel. Je zde nabízeno bydlení pro 3000 vystěhovaných obyvatel demolovaných vesnic. Část bytů bude svým charakterem fungovat jako rekreační bydlení pro návštěvníky města přicházející aktivně strávit volný čas v okolí jezera.

Navržené město využívá potenciál vznikajícího jezera, budoucího významného bodu na turistických a zájmových mapách. Počítá se s velkou škálou rekreačních aktivit s jezerem spojených.

Další projekty