V Botanice

Soutěžní návrh
Praha 5, Česká Republika, 2022

Ing. arch. Michal Gabaš,
Ing. arch. Tomáš Beránek,
Ing. arch. Magdaléna Havlová, 
Ing. arch. Eva Gabaš Rosenová

Spolupráce: Bc. Laura Lukáčová, Bc. Kryštof Jireš 

Vizualizace: Avocado Fresh

Soutěžní návrh polyfunkčního domu s velkou diverzitou městských dostupných bytů a živým pronajímatelným parterem. Praha 5 – Smíchov, Česká Republika.

KONTEXT

Pozemek pro objekt polyfunkčního domu V Botanice se nachází v místě původního smíchovského bloku, který byl v 70. letech zbořen aby uvolnil místo pro silniční průtah. Kontext území je definován především štítovou stěnou zbylé struktury, frekventovanou křižovatkou ulic V Botanice a Štefánikova a ansamblem objektů Komerční banky s bytovými domy, vily Portheimka i vzdálenějšího kostela sv. Václava. Zastavění malé parcely tvořící špičku rozpadlého bloku je vzhledem k budoucí uvažované dostavbě, celkové složitosti místa i požadavkům stavebního programu velkou výzvou.

ANOTACE

Návrh městského bytového domu vychází z typologie smíchovské činžovní blokové zástavby a adaptuje ji na současné požadavky dostupného bydlení i architektury. Strukturu původního bloku, který byl přerušen ulicí V Botanice, ukončuje svébytný městský dům – soliter i blok zároveň. Pevný vnější výraz a hmota domu navazující na uliční čáry je opozitem k členitému vnitřnímu pavlačovému dvoru, který je plnohodnotným polosoukromým obytným prostorem. V rámci rušné lokality tak vzniká místo nabízející svým obyvatelům klid a prostor pro odpočinek, neformální setkávání, hru nebo kutilství. Venkovní městská fasáda s keramickým obkladem je rytmizovaná okny střídajícími se s betonovými římsami a nadpražími, živý obytný vnitroblok je komponován omítnutými stěnami, strukturou horizontálních pavlačí a balkonů s prvky zábradlí. Dům je rozdělen do dvou proporčně symetrických částí posunutých o půl patro, na jejichž rozhraní se nachází pouhá dvě schodišťová jádra. Toto ekonomicky výhodné řešení zároveň dobře reaguje na výškový rozdíl na pozemku a vrací jinak poměrně velký objem domu do příjemného měřítka. Nižší jihovýchodní částí dvojdomí probíhají ve vnitrobloku obytné pavlače, vyšší severozápadní pak soukromé balkony, které mají ve vyšších patrech také výhled do zahrady Portheimky. Díky umístěním otvorů v pavlačích mohou být jižní byty oboustranně orientované a provětrané a samotný dvůr více prosvětlen. Exteriérové prostory doplňuje méně exponovaná střešní terasa se zázemím pro různé aktivity všech obyvatel. Výsledkem je solidní dům plně využívající parcelu, který nepůsobí díky svému tvarování příliš mohutně a svou jednotnou fasádou a materialitou odkazující na pražské nájemní domy adekvátně doplňuje kontext Smíchova a jeho obytný i industriální charakter.

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ, VEŘEJNÝ PROSTOR

Polyfunkční dům V Botanice navazuje uliční čarou na nedokončený blok při ulici Matoušova a svou nejvyšší částí dotváří nároží ulic Štefánikova a V Botanice. V ulici Štefánikova objekt odstupuje od hranice parcely a ponechává prostor pro rozšířený chodník odpovídající profilu zklidněné městské třídy – 2m pro podélná parkovací stání a 5m pro chodník pro pěší. Oproti okolním veřejným budovám s širšími předprostory, před sebou dům s nájemním bydlením vymezuje pouze nutnou šířku, čímž pevně definuje zakončení bloku u rušné křižovatky. Parter domu je v severozápadní části díky předstupujícím vyšším podlažím o 1m částečně zastřešen a vytváří tak chráněný prostor mezi občanskou vybaveností a rušnou ulicí. Do ulice Matoušova je částečně ponecháno rozšíření chodníku odkazující na původní, z řady vystupující dům, které může sloužit jako venkovní přidružený prostor parteru se službami např. jako zahrádka kavárny. Jsou zde osazeny 3 stromy Akátu pražského (Robinia Pragense) s jemnými listy a růžovými květy, které zpříjemňují pobyt na jižním předprostoru a odkazují na přilehlou zahradu Portheimky.

Dům je rozdělen na dva objemy, vzájemně uskočené o půl patra, které jsou zdůrazněné i rozdílnou celkovou výškou. Kromě výhodného řešení dispozic umožňuje tento přístup vyrovnat se s terénním rozdílem v rámci řešené parcely i větší konstrukční výšku pronajímatelného parteru do rušnějších ulic. Při nároží křižovatky je dům nejvyšší s 6 obytnými podlažími a 1 ustupujícím podlažím atiky s výškou uliční římsy +23,25m. Od nároží směrem dál do ulice Štefánikova dům o dvě patra klesá, čímž zjemňuje svůj celkový objem i obě delší fasády a vytváří i optimálnější návaznost na budoucí potenciální dostavbu severní strany bloku. Směrem do ulice Matoušova, kde navazuje na římsu sousedního objektu a dovnitř stávající struktury je dům výrazně nižší – se 4 obytnými podlažími a atikou. Výše zmíněné předstoupení části domu nad parterem o 1 m zdůrazňuje celkové členění domu, které rovněž odkazuje na hmotové uspořádání původní zástavby.

Ve východní části řešeného území je zachován průchod podél hranice pozemku ke schodům vedoucím na pozemky městské části Prahy 5, na kterých je v současnosti umístěn objekt keramické dílny. Je tak dodrženo nutné obsloužení, které může být v případě potřeby v budoucnu posíleno také z druhé strany objektu dílny. Na zadní uličku, ukrytou pod přesahem domu ve vyšších patrech, je napojen i zadní vchod do domu ústící na jedno ze schodišťových jader. Nájemníkům domu je tak umožněno v případě potřeby využít tuto zkratku do ulice V Botanice při cestě k Vltavě nebo na Dětský ostrov.

V rámci území je navrženo 1 odstavné parkovací stání v ulici Matoušova pro vozidla čekající na vjezd do podzemních garáží, v ulici Štefánikova jsou pak navýšena stávající podélná parkovací stání na počet 4 a slouží pro potřeby provozů v pronajímatelném parteru.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ, DISPOZICE, STANDARDY

Dům je navržen jako kompaktní blok na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku s dvorem uprostřed, který přináší obyvatelům kvalitní venkovní prostor v rámci rušné lokality. Hmotově je dům rozdělen na dvě části, které jsou vzájemně posunuty o půl patra a umožňují tak úsporné obsloužení bytů jak z podest, tak mezipodest dvou komunikačních jader s výtahy. Severozápadní část je klasického schodišťového typu, jihovýchodní část má na schodiště navázané pavlače probíhající podél celé nižší hmoty. Díky použití pavlačí, které se nezapočítávají do hrubých podlažních ploch, je tak možné více využít stanovené kapacity pro samotné nájemní byty.

Většina parteru je věnována komerci, službám a občanské vybavenosti dle aktuální strategie městské části a poptávce v dané lokalitě. Prostory jsou rozděleny do 4 základních samostatných jednotek, které jsou přístupné z ulice V Botanice a Štefánikova, nejmenší jednotka má vstup z ulice Matoušova a může případně sloužit i jako klubovna nebo dětská skupina s primárním využíváním nájemníky domu. Prostory umožňují variabilní členění, nárožní jednotku je případně možné dělit i na menší samostatné části. Napojení budoucích hygienických zázemí provozů na šachty je řešeno v zadních částech traktu.

Hlavní vstup do bytového domu je umístěn v nice na jižní fasádě, směrem do klidnější ulice Matoušova. Místo je zvoleno v souvislosti s bezpečnější rozptylovou plochou před vstupem a také pěší návazností na důležitý uzel městské hromadné dopravy – Anděl. V neposlední řadě je díky tomuto řešení zcela uvolněn parter při ulici Štefánkova a V Botanice, který může být nezávisle využit pro komerční účely a služby. Vedle vstupních prostor se nachází vjezd a výjezd z garáží, které jsou umístěny v 1. a 2. podzemním podlaží a také odpadové hospodářství. Na vstup navazuje dlážděný vnitroblok s vodním prvkem – kašnou, částečně zastřešený pavlačemi a balkony, který slouží všem obyvatelům domu pro posezení či jiné aktivity, zvláště pak dětem pro bezpečnou hru. Z venkovního prostoru je přístupná kočárkárna, sklad zahradního náčiní, úklidová místnost a obě schodišťová jádra v severním a západním nároží dvora. Mezi schodišťovými rameny se nachází oboustranný výtah, který umožňuje bezbariérové obsloužení jak pavlačí, tak hlavních podest schodiště.

Parkovací stání pro objekt jsou umístěna ve 2 podzemních podlažích do kterých se vjíždí jednosměrnou rampou šířky 3,75 m. Její ústí je v nižších podlažích pro lepší vytočení vozidel kónicky rozšířeno. Vjezd a výjezd vozidel je kontrolován pomocí semaforu. V ulici Matoušova je v rámci širšího řešeného území navrženo odstavné stání pro vozidla čekající na semafor – nebude tak docházet k blokování dotčené ulice při souběhu výjezdu a vjezdu vozidel z garáže. Obdobná odstavná stání jsou navržena i v podzemních patrech. V objektu je navrženo celkem 44 parkovacích stání (z toho 2 jsou invalidní). Část parkovacích stání bude možné vybavit zásuvkami pro dobíjení vzhledem k žádoucímu posílení elektromobility v lokalitě. Komunikačně jsou garáže napojeny na zbytek domu pomocí jednoho z domovních schodišť v západní části. Dále je zde umístěno obslužné dvouramenné schodiště ve východní části, které posiluje jak komunikační propojenost podzemních podlaží, tak požární únik.

V projektu je celkem navrženo 58 bytových jednotek dělených dle požadovaných standardů s minimální odchylkou od zadaného zastoupení jednotlivých kategorií i průměrné obytné plochy. V typickém podlaží se nachází 11 bytových jednotek různých velikostí a kategorií, 6 z nich je napojeno přímo na schodiště a 5 na pavlačovou část. Ve vyšších podlažích severozápadní části domu jsou pak umístěny 4 a 3 byty na patro. Dvě části domu mají rozdílnou hloubku traktu – vyšší je hluboká 12 m a umožňuje seskupení bytů okolo schodišťových jader, nižší využívá napojení na pavlač a je hluboká 8.5 m. Pro zachování optimálních konstrukčních a technologických návazností se jednotlivé byty typologicky nad sebou opakují. Menší bytové jednotky 1+kk a 2+kk se nachází především v nižší, jihovýchodní části při ulici Matoušova, větší byty 3+kk a 4+kk jsou situovány v severozápadní části a dále ve vyšších podlažích objektu vč. atikového patra.
Většina bytů je navržena tak, aby byly příčně provětrávané. U větších bytů jsou obývací pokoje orientovány do dvora, mimo frekventované ulice Štefánikova a V Botanice. Menší byty při ulici Matoušova s výhledem do zahrady Portheimka využívají jižní orientaci, ale také přisvětlení kuchyní z dvorní fasády. Severozápadní byty nabízí především ve vyšších podlažích výhledy na Petřín a Pražský hrad. Orientace fasády při ulici V Botanice s mírným západním odklonem od světových stran přináší v odpoledních hodinách i do těchto bytů příjemné západní slunce.

Charakteristickým rysem domu je již zmíněný vnitřní dvůr a obíhající pavlače, které slouží nejen jako komunikační prvek ale i jako přidružené exteriérové prostory k jednotlivým bytům. Nájemníci si zde sami vytváří hranice obývaného prostoru, potkávají se, nebo sledují dění na dvoře. Menší byty v jižní a východní část hmoty mají do vnitrobloku orientovaná okna do kuchyně a jídelny. Vyříznutím otvorů v pavlači před těmito okny je zajištěna jak jejich proveditelnost z hlediska požární ochrany, tak větší soukromí – odstup od pavlačové komunikace. Zároveň se skrze tyto otvory, které se nad sebou propisují na celou výšku domu, dostává do hloubky dvora více denního světla. V severozápadní části domu pomyslně přechází veřejná pavlač v soukromé balkony větších bytů. Tyto venkovní prostory jsou o půl patra odsazeny oproti pavlači a dotváří tvar i život celého vnitrobloku.

Kromě jednotlivých pavlačí a centrálního nádvoří v přízemí nabízí dům svým obyvatelům ještě další společné prostory ve vyšších patrech. Na úrovni 6.np ve východním traktu domu se nachází střešní terasa, dobře přístupná z obou schodišť. Je mírně ukrytá mezi vyšší hmotou domu při ulici V Botanice a hmotou atikového patra podél ulice Matoušova, orientovaná do korun stromů možného budoucího vnitrobloku. Je zde umístěn lehký objekt venkovní kuchyně se skladem a sauna s hygienickým zázemím a venkovní sprchou. Díky intimnější poloze se zde mohou konat oslavy narozenin, turnaj ve stolním tenise, odpolední grilování i velkolepé sobotní brunche. V 7.np jsou v severním nároží domu za zdí schodišťového jádra ještě skryty tzv. sluneční lázně – terasa s lehátky a slunečníky, s výhledem do tří světových stran na nedaleké dominanty – kostel sv. Václava, Petřín a Pražský hrad.

Tyto různé prostory, které je možné sdílet spolu ostatními a nebo individuálně využívat, byly vždy důležitou součástí nájemního bydlení, ať už obecního nebo jiného. Jsou důležitým prvkem pro posílení komunity obyvatel domu i vlastní identifikaci s místem a domovem. Z tohoto důvodu je jim v návrhu věnována adekvátní péče.

KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

V domě jsou použité jednoduché, vkusné a trvanlivé materiály, které zaručují dlouhou životnost objektu a jsou optimálním řešením pro tento typ nájemního bydlení v centrální části Prahy.
Konstrukční systém objektu je masivní, využívající kombinaci monolitických železobetonových a zděných nosných stěn s monolitickými stropními deskami. V parteru a v podzemních podlažích je dům vynesen lokálně pomocí železobetonových sloupů. Objekt je založen plošně na základové desce pod úrovní 2.pp. V případě potřeby je možné uvažovat s pilotovým založením (například v kombinaci s vrty tepelného čerpadla). Podzemní podlaží jsou řešena jako bílá vana.

Vnější fasáda objektu je navržena jako kontaktní systém s vnějším zateplením a světlým, vertikálně kladeným keramickým obkladem. Svým vzhledem tak dům odkazuje k některým domům meziválečné architektury, které se ve velké míře nachází i v okolí dané lokality. Spáry obkladu jsou pojednány tmavě červenou cihlovou barvou, která odkazuje na barevnost výrazných okolních objektů, jakými jsou kostel sv. Václava, střechy okolních objektů a v neposlední řadě i objekt banky a bytových domů od Karla Pragera a Zbyška Stýbla. Keramický obklad je zvolen pro svou trvanlivost a lehkou údržbu fasádních ploch, které budou vlivem frekventované dopravy odolávat znečištění. Parter domu a průběžné římsy jsou navrženy z kompozitních materiálů na bázi betonu – ze sklovláknobetonu. Jedná se o tvrdý, subtilní trvanlivý materiál vhodný do prostoru exponovaného parteru. Fasáda orientována do vnitrobloku je omítnuta ve světlém odstínu a působí měkce a kontrastně k vnějšímu obkladu. Okna jsou navržena z hliníkových profilů s eloxovaným povrchem a trojitým TI zasklením. Alternativně lze uvažovat o levnější variantě – dřevěných oknech lakovaných do světle šedých RAL tónů. Kovové prvky jako jsou zábradlí, tyče pro popínavou zeleň apod. jsou pojednány tmavě červeným lakem. Objekt má navržené venkovní stínění – screenové textilní rolety, které jsou ukryty v nadpražích oken a zamezují přehřívání interiéru objektu. Směrem do vnitrobloku jsou tyto rolety ukotveny při vnější hraně soukromých balkónů orientovaných na jih, které tím také chrání.

Vnitřní nádvoří v parteru, jakožto prodloužení uličních prostranství, je pojednáno v dlažbě pražské mozaiky. Povrchy schodišť a pavlačí jsou betonové, povrchy střešních teras (atiky, společné terasy) jsou navrženy v betonových dlažbách. V interiérech bytů jsou navržené přiznané železobetonové, pohledové stropy a bíle omítané stěny. Podlahy v bytech jsou řešeny jako dřevěné z vícevrstvých parket, alternativně mohou být lité na bázi stěrek příp. povlakové z kaučuku.

V prostoru dvora se kromě rostlin v květináčích či plodin truhlících nachází subtilní konstrukce pro růst popínavých rostlin. Uvažujeme výsadbu především Humulus lupulus – Chmelu, který se s velkou oblibou a rychlostí šplhá po ocelových tyčích a odkazuje na tradici pivovarnictví na Smíchově. Střechy nad 6.np při ulici Matoušova a 8.np v nejvyšší části domu jsou navrženy se skladbou intenzivní střešní zeleně. Vysoký podíl zeleně v prostorách objektu a na jeho střechách je i v tomto případě nástrojem, jak zlepšit podmínky pobytu ve městech, která musí čelit neustále narůstajícímu přehřívání venkovních prostorů. Rovněž umístění vodního prvku v nádvoří objektu přispívá k tepelné pohodě při obývání celého vnitrobloku.

TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

Primárním zdrojem energie domu je sestava tepelných čerpadel napojená na podzemní vrty umístěné v pravidelném rastru se vzájemným odstupem ca. 8 m pod základovou deskou 2.pp. Jedná se o ekologický a čistý zdroj energie, který má v údolí Vltavy potenciálně vysokou účinnost i při menší hloubce vrtu. Nespornou výhodou tepelného čerpadla a zemních vrtů je využití systému tzv. „freecooling“, ve kterém čerpadlo v letních měsících běží v reverzním chodu a využívá vodu z hlubinných vrtů pro chlazení interiérů bytů. Střecha nad 8.NP (atikovým podlažím) je v racionální možné míře využita pro umístění fotovoltaických panelů, alternativně solárních kolektorů pro ohřev TUV. Energie z fotovoltaických panelů se bude ukládat do baterií umístěných v samostatné technické místnosti v 1.PP a dále využívat v objektu (např. pro osvětlení společných prostor – chodby, schodiště, pavlač, garáž apod..)

Vytápění objektu je realizováno v plochách – především jako podlahové, event. doplněné o otopné žebříky v koupelnách.

Objekt důsledně hospodaří s dešťovou vodou, která je sbírána z povrchů střech, zpevněných ploch na terasách, pavlačích a uvnitř vnitrobloku a dále svedena do 1.pp do retenční nádrže na dešťovou vodu. Zde je zbavena mechanických nečistot a sedimentů a je zpětně využívána pro kapkovou závlahu zelených střech, zeleně v domě a na splachování toalet. Značnou část dešťových vod ale budou schopny zadržet již samotné zelené střechy.

V rámci dodržení hygienických limitů (i co se vnitřní vlhkosti týče) počítáme s řízeným podtlakovým odvětráváním vnitřních prostor bytů pomocí akustických ventilačních klapek v nadpražích rámů oken (viz detail) a dále přes akustické prahy dveří (Planet) do prostor hygienického zázemí. Je možné rovněž uvažovat s jednoduchým podříznutím dveří zespodu, aby zde vznikla větrací mezera. Podtlak je vytvářen trvale běžícím nízkootáčkovým ventilátorem v hygienickém zázemí. Jsou tak splněny požadavky pro výstavbu objektů v prolukách v blízkosti zdrojů hluku, kdy musí být alespoň 1 obytná místnost vždy orientována do venkovních prostor nezatížených hlukem a nebo musí být zajištěn jiný způsob provětrání bytů, aniž by bylo nutné větrat otevřenými okny.

Požární ochrana objektu je zajištěna pomocí chráněných únikových cest – schodišť domu, které ústí do venkovních prostranství. Z prostor pavlače jsou vždy zajištěny možnosti úniku oběma směry k jednomu ze schodišť a délky nechráněných únikových cest tak vyhoví. Díky dvěma únikovým cestám je také možné orientovat některé obytné prostory přidružených bytů do pavlače, ve které jsou v místech exponovaných oken navrženy otvory a potřebné odstupy pro zamezení požární zátěže nechráněné únikové cesty.