Apropos Architects

AA

 

2018 Infrastruktura Ocenění Soutěž Urbanismus Veřejné

Dvorecký most

5. místo v mezinárodní architektonické soutěži
Praha, Česká republika, 2018 

Ing. arch. Tomáš Beránek, Ing. arch. Michal Gabaš, doc. Dr. Ing. Luboš Podolka

www.dvoreckymost.cz

ANOTACE

Dvorecký most propojí břehy Smíchova a Podolí subtilní linkou klenoucí se nad celou šířkou toku Vltavy. Konceptem návrhu je jednoduchý oblouk – pomyslná vstupní brána do centrální části Prahy, která jemně dotváří kompozici místa a svou formou odkazuje na existující mosty v centru města.

Most neslouží pouze jako dopravní napojení Smíchova a Podolí. Ambicí návrhu je využít potenciál jedinečných výhledů, které se ze středu řeky na okolí nabízí a umožnit kolemjdoucím zastavení a ničím nerušený pohled na Pražské panorama. Navržený most ve spodní části svého oblouku zprostředkuje přímé spojení břehů řeky. Dvouúrovňové řešení návrhu výrazně zjednoduší pěší a cyklistické propojení Smíchova a Podolí.

KONTEXT

Místo určené pro umístění Dvoreckého mostu se nachází na Zlíchově při ústí Císařské Louky (na Smíchovské straně Vltavy) a při ulici Podolské nábřeží v bezprostřední blízkosti sportovně-rekreačního areálu Žluté lázně (na Podolské straně řeky).

Po obou protilehlých březích vedou frekventované komunikační tepny – Strakonická a Nádražní ulice, respektive Podolské nábřeží významné vysokým vytížením dopravy MHD (tramvaje a autobusy).

Oba břehy jsou navíc charakteristické frekventovaným využitím nejrůznějších sportovních aktivit – cyklostezky, kolečkové brusle, běh, sportovní areály Císařská Louka a Žluté Lázně, loděnice a vodácké sportovní aktivity.

Smíchovská strana Vltavy  se bude v blízké budoucnosti dynamicky rozvíjet – urbanistický projekt v prostoru Smíchovského nádraží a Knížecí slibuje urbanizaci lokality a výrazné zahuštění využití / obydlení území, které bude zvyšovat nároky na propojení obou břehů.

Levý i pravý břeh Vltavy představují do budoucna nyní nečerpaný potenciál rekreace / sportovního vyžití, které budou obyvatelé nové městské čtvrti bezesporu často využívat.

Podcenit není možné ani vliv obytné oblasti Barrandov, jejíž hlavní dopravní napojení na centrum města prochází právě územím budoucího Dvoreckého mostu.

Zastávka MHD Lihovar již dnes představuje relativně důležitý dopravní uzel, jehož význam do budoucna jen vzroste.

V současné chvíli jsou v místě oba břehy řeky propojeny pouze přívozem, který do budoucna není schopen uspokojit kapacitu přepravy. Realizace nového mostu určeného pěším, cyklistům a MHD představuje strategicky správný záměr.

KONCEPT

Konceptem návrhu je jednoduchý oblouk, který překlene bez podpor celou šíři toku Vltavy a představuje tak pomyslnou vstupní bránu do centrální části města. Lehká subtilní linka oblouku kompozičně dotváří své okolí – údolí Vltavy a vhodně doplňuje průhledy z břehu řeky, Vyšehradu a Barrandova.

Nízký horizontální oblouk mostu je harmonicky zakomponován do zeleně, která Podolský a Smíchovský břeh obklopuje. Především na Smíchovské straně řeky, na které se nachází poměrně komplikovaný dopravní uzel a území je zde charakteristické změtí technické a dopravní infrastruktury se jeví nízký profil mostu, absence vertikálních podpor a jeho relativní nenápadnost (nad komunikací Strakonická) jako vhodné řešení.

Forma plochého oblouku zároveň odkazuje na existující mosty v centru Prahy, mezi něž Dvorecký most jako „první most na hraně centra města“ řadíme. Obloukové řešení přemostění řeky rovněž představuje historicky prověřenou elegantní formu, která je pro obyvatele města jasně čitelná.

Materializace mostu a moderní výraz navržené konstrukce odkazují na Barrandovský most, který patří mezi nejvýznamnější moderní pražské mosty zrealizované ve 2. polovině 20. století a při pohledu z mostovky Dvoreckého mostu představuje spolu s Barrandovskými terasami pomyslnou protiváhu dominantě Vyšehradu.

DVORECKÝ MOST

Navržený most je přímo napojen na ulice Na Zlíchově a Podolské nábřeží.

Mostovka na obou březích ústí formou T-křižovatek a umožňuje přirozenou návaznost na stávající tramvajovou trať a autobusy. Navržené řešení přebírá beze změny směrové řešení tramvajové trati na mostě dle situace ze zadání soutěže o návrh.

Samotný most je řešen pomocí obloukového trámu proměnného průřezu (viz statická část). Toto řešení dává naprostou volnost pohybu lodní dopravy v prostoru vodního toku. Překročení přilehlých komunikací na Smíchovském břehu – ulic Strakonická a Nádražní je řešeno pomocí sloupových podpor, které jsou vetknuty podél komunikace Strakonická.

Umístění oblouku konstrukce pod mostovkou je možné díky mírnému sklonu a převýšení napojovacího bodu v ulici Na Zlíchově oproti Podolskému nábřeží.

V soutěžních podkladech definovaná niveleta je v soutěžním návrhu uprostřed mostu mírně nadvýšena (+2,0 m) díky čemuž je dosažen vhodnější poměr pro konstrukci oblouku, elegantnější tvar mostu a vhodnější (větší) plavební profil řeky Vltavy.

Sklon tramvajové trati i přes mírné navýšení vyhoví závazným normovým požadavkům a největší sklon kolejiště je na krátkém úseku při podolském břehu 66.24‰.

Most nevyužívá možnosti umístění dvou pilířů do koryta řeky a ponechává tok Vltavy v celé šíři volný. Jedná se o citlivý přístup k řečišti a vhodné řešení z hlediska zvýšení hladiny během povodní.

Veškeré mostní závěry, ložiska, mostní dilatace a dilatace tramvajové trati jsou místěny nad úrovní hladiny povodní Q2002 + 1 = 194.05 m.n.m. BpV. Dilatační kolejové zařízení se nachází v úseku s maximálním podélným sklonem 50‰ a nebo menším.

Navržený most využívá spodního oblouku konstrukce podél jehož linky je umístěna dolní mostovka určená ryze pěším a cyklistům, která propojuje bezprostřední břehy Vltavy a usnadňuje napojení cyklostezek a sportovně rekreačních areálů na Podolské i Smíchovské straně. Obě mostovky jsou v části mostu, ve které se spodní oblouk mostovky začíná mírně svažovat k Podolskému břehu, propojeny subtilními rampami, díky nimž dochází ke křížovému propojení všech komunikačních úrovní mostu.

Mostovka je široká 20 m. Po celé délce mostu je těleso tramvajové trati sníženo oproti krajním pruhům mostovky určeným pěším o 20 cm. Jedná se o bezpečností opatření, zamezující najetí vozidla do pruhu chodců. Jednotlivé komunikace jsou od sebe dále vizuálně odděleny při zachování povinných bezpečnostních odstupů.

Jako bezpečností řešení při ústích mostu na obou stranách řeky a při jejich napojení na komunikaci „Podolské nábřeží“ a ulici „Na Zlíchově“ jsou navrženy ocelové sloupky, které zamezí nájezdu vozidel na cyklostezku a chodník.

Těleso tramvajové trati je na konstrukci mostu uloženo na tlumících tvrzených pryžových rohožích. Toto řešení zamezuje přenosu hluku a vibrací od tramvají do konstrukce mostu a dále do okolí. Tloušťka skladby tramvajového tělesa je 500 mm.

Navržené řešení přebírá beze změny umístění a rozměr tramvajové zastávky „Dvorecký most“ dle situace ze zadání soutěže o návrh.

Zastávky MHD Dvorecký most a Lihovar jsou propojeny pomocí betonového vřetenového schodiště umístěného při ústí mostu na Smíchovském břehu.

Na mostě jsou umístěny betonové dvouúrovňové lavice, které v podstatné části mostu pomáhají dále oddělit pruh určený pěším a pruh určený cyklistům. Design těchto prvků mostu svým tvarem odkazuje na ploché říční čluny, které byly v minulosti na Vltavě hojně využívány. Lavice budou sloužit k odpočinku, zastavení a výhledu na Pražské panorama, které jedinečná perspektiva ze středu řeky nabízí. Dvouúrovňové řešení umožní ničím nerušený pohled z úrovně nad zábradlím mostu.

Kraje mostu si při pohledu z boku zachovávají subtilní břitvovitý charakter. Tento princip návrhu mostu spolu s ponížením úrovně tramvajové trati definují charakteristický příčný řez profilu mostu, který připomíná „vlaštovku“ s nadzvednutými křídly. Obloukové náběhy a nadzvednutí krajních polí mostu zároveň představují optimální konstrukční princip.

Povrch mostovky bude navržen jako souvislý litý asfaltový povrch. Jako alternativu lze uvažovat tmavý asfaltový beton.

Konstrukčně je most rozdělen na 3 části

  • Předpolí mostu se závěrnou zdí na Smíchovské břehu
  • Tuhý hlavní nosný trám s obloukem přes řeku Vltavu
  • Předpolí mostu se závěrnou zdí na Podolském břehu

Tyto části mostu jsou od sebe odděleny dilatačními zařízeními.

Samotná konstrukce mostu je řešena jako železobetonová s pilotovým založením v patách mostu, pod závěrnými zdmi a sloupy.

„Fošnová“ struktura betonu je orientována podélným směrem a evokuje pohyb přes most.

Zábradlí mostu je navrženo z plochých mosazných profilů, jejichž zlatavý odstín v kombinaci s šedivou betonovou konstrukcí propůjčuje mostu elegantní moderní výraz.

Jednotlivé kusy mobiliáře na mostovce (lavice, přístřešek tramvajové zastávky a sloupy osvětlení) jsou navrženy jako černé – z pohledového betonu a nebo oceli. Černě zbarvené doplňky mostu nebudou po setmění tolik vidět a pozornost pozorovatele bude upoutána pouze na elegantní tvar konstrukce mostu a zlatavé mosazné zábradlí.

Osvětlení je řešeno v rámci trakčních sloupů tramvaje a dále pak v rámci vsazených nik spodní straně mostovky a konstrukce mostu.

Plochy boků patek mostu mohou sloužit k instalaci nejrůznějších forem moderního umění, které bude z dálky viditelné a pro něž se umístění na takto exponovaném místě přímo nabízí.

ODHAD NÁKLADŮ NA REALIZACI MOSTU

ca. 927 000 000 Kč bez DPH.

Další projekty