Most v Jaroměři
Soutěžní návrh
Jaroměř, Česká Republika, 2014
Ing. arch. Michal Gabaš, Ing. arch. Vojtěch Sosna, Doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer
Nový most Komenského v Jaroměři zdůrazňuje urbanistickou osu mezi historickým náměstím a neorenesanční budovou školy. Jeho výraz je analogií lanových mostů z konce 19. století zosobňujících konstrukční racionalitu, estetické kvality a finanční střídmost (most Františka Josefa I. v Praze). Návrh je kombinací lanové konstrukce s pevnými příčnými ocelovými rámy, tuhou mostovkou a diagonálními lany. Jediné tlačené prvky – betonové rámy – jsou obdobu vyzdívaných nosných portálů historických mostů. Diagonální tažená lana odkazují na původní Komenského most. Lávka je oblečena do punčochy ze sítě, která vytváří kostru pro popínavé růže. Cesta mostem ke škole je potom procházka růžovou zahradou. Most je možné vnímat jako výběžek – prodloužení parku k historickému náměstí. Snaha o subtilnost, transparentnost a odlehčení konstrukce vede maximálnímu vizuálnímu kontaktu pobřežní cesty a starého města.
Scénografie
Průchod mostem je díky proměnlivé šíři scénografickým zážitkem. Tento princip odkrývá návštěvníkovi při vstupu na most průhled na budovu školy. Zužující se profil mostu podporuje perspektivu a opticky oddaluje a monumentalizuje neorenesanční dominantu. Díky tomu návštěvník překvapivě rychle urazí vzdálenost od kraje mostu k jeho středu. Tato perspektivní iluze se změní po dosažení nejužšího místa mostu. Pohybem z tohoto bodu ke škole se poměrná velikost objektu školy vůči měnícímu se průřezu rámu téměř nebude měnit. Škola se tak bude jevit jako nedosažitelná. Tato prostorová iluze ještě podtrhne urbanistickou osu propojující náměstí a školu. Tato prostorová iluze ještě podtrhne urbanistickou osu propojující náměstí a školu.
Statika a dynamika
Lávka má jedno pole o rozpětí 60 m. Původní mezilehlý pilíř je v novém řešení lávky vynechán. Šířka lávky je proměnná od cca 3,2 m po cca 6 m. Hlavním prvkem nosného systému je lanová konstrukce využívající předpětí lan, které zajišťuje stabilitu a tuhost konstrukce. Mostovka je situována u spodní dvojice lan.
Hlavní lana jsou čtyři a jsou prostorově zakřivena tak, že vytvářejí tubus, který je nejužší uprostřed rozpětí a nejširší na krajích. Po délce je lávka rozčleněna na 8 polí, v nichž se mění směr lan. V místech těchto lomů jsou situovány příčné ocelové rámy namáhané tahově od předpětí hlavních lan. Jednotlivá pole jsou potom ztužena taženými zkříženými diagonálami z podružných lan, která budou rovněž předepnuta.
Most je uložen na stávající krajní podpory, které budou zesíleny pomocí pilot tak, aby byly schopny přenášet zvýšené reakce. Na těchto podporách jsou postaveny krajní masivní železobetonové portály. Spodní lana budou zakotvena v oblasti krajních portálů. Horní lana přejdou přes vršek portálů a budou skloněna k zemi, kde budou zakotvena.
Do jednotlivých polí spodní části lanové konstrukce bude vsazena konstrukce tuhé mostovky. Ta bude působit jako rošt, aby bylo možné minimalizovat dimenzi krajních podélníků. Příčníky tedy budou mít proměnný tvar s největší výškou uprostřed mostu. Mostovka bude spolupůsobit s lanovou konstrukcí a přispěje tak celkové tuhosti nosného systému.
Náklady
Nosná konstrukce mostu je subtilní a lehká, splňující veškeré soutěžní požadavky při dodržení finančního limitu stanoveného zadavatelem. Náklady související s kotvením lan a založením vstupních portálů jsou závislé na statických výpočtech, jejichž podrobnost přesahuje projekční fázi stanovenou rámcem soutěže. Odhadované náklady na realizaci mostu nepřevyšují 15 mil. Kč.
Bilance
Osová vzdálenost krajních betonových portálů je 62 metry
Světlost nejširšího místa je 6 x 6 metrů
Světlost nejužšího místa je 3,2 x 4 metry (v. x š.)
